Ve třech uplynulých týdnech jsme si s dětmi povídali na téma povolání a s tímto jsme oslovili i Vás rodiče, aby jste k nám do školky přišli popovídat o své profesi, aby si tak děti mohly udělat představu co vše v práci děláte.

Jsme rádi, že této nabídky využil právě tatínek Davídka a Sárinky Mudr. Jiří Štern jenž pracuje jako oční lékař a přišel k nám do školky pohovořit nejen o své práci. Svoji návštěvu pojal vskutku odpovědně a do třídy vstoupil v bílém plášti a lékařských přezůvkách. Dětí se dotázal na vliv dobré stravy na jejich zrak, načež všechny děti nadšeně sdělovaly, že mají rády mrkev . Dále došla zmínka i na toliko zmiňovanou škodlivost sledování tabletů a televize v dětském věku přičemž se došlo k závěru, že sice neškodí tolik, kolik by se mohlo zdát, ale že škodlivost spočívá spíše v úbytku času v přírodě a bystření zraku pohledem do krajiny. Na závěr jsme si popovídali o nošení slunečních brýlí a jejich funkci. Děti byly poučeny o škodlivosti přímého pohledu do slunce.

Dodatečně panu doktorovi jménem dětí ještě jednou děkujeme za jeho milou návštěvu 

Dne 16. 2. 2018 jsme se s dětmi a jejich rodiči vydali autobusem na výlet do obory v Rápoticích. Na výlet jsme se všichni moc těšili a dokonce nám maminka od Alexe a Kvida usmažila celý pekáč řízků, na které se děti moc těšily!  Cesta do Rápotic nám zabrala pár minut a poté jsme se pěšky vydali do obory, kde nás přivítal moc milý pán a měl s sebou i krmení pro zvířátka. Jakmile nasypal zrní do žlabů, seběhla se kolem nich spousta hnědočerných ovcí, které nám zprvu připadali jako kozy, ale pán nás vyvedl z omylu. Dozvěděli jsme se, že tyto ovce jsou jediné, kterým se nemusí stříhat vlna. Koutkem očka se na děti díval i velký beran, kterého se některé děti trochu báli, ale se zájmem sledovali jeho velké rohy.

Z dálky nás pozorovali další obyvatelé obory, kteří se však neodvážili přijít blíž. Děti tak mohli kromě ovcí obdivovat i cca 26 mladých jelenů. Dalším překvapením, které jsme v oboře shlédli, bylo 110 daňků, kteří běhali ve stádě kousek opodál. Děti byly ze zvířátek nadšené a stihly se i vydovádět ve sněhu. Když přišel čas na svačinku, přišla i myšlenka na řízky, které měl pan učitel Aleš v batohu.  Výlet jsme proto završili snědením všech řízků, které nám moc chutnali a mamince od Alexe a Kvida tímto moc děkujeme!!!

Ve středu 14. 2. jsme ani my nemohli být lhostejní, když se koná olympiáda a pak učitel Aleš pro nás nachystal BIATLONOVÝ ZÁVOD. Už cesta nás trochu zmáhala, ale nakonec jsme se na zasněžený atletický stadion doploužili.  A už to začalo. První co nás zaujalo, byly jistě připravené stupně vítězů, na ty jsme si ale museli počkat. Ukázkové kolo nám zaběhl Aleš a už se šlo na věc. Nazout prvního závodníka do prehistorických lyží však byl úkol hodný mistra. Povedlo, první závodník na startu byl Kvido, hůlky, zbraň na zádech, stopky připraveny, tři, dva, jedna…. start. Ostatní děti fandily a pozorně sledovaly, co je čeká. Měli jsme s sebou velký fanklub, který každému závodníkovi fandil z plných plic. Fandit přišla i maminka Viktorky T. se sestřičkou. Foukal trochu vítr a tak nebylo lehké strefit se do terče, pak nám sníh trochu namočil náboje a nechtěli létat, ale i tak všechny děti závod krásně zvládly. Vítěz nakonec nebyl jeden, ale všichni. Všichni si to moc užili, vyzkoušeli si „biatlon“, fandili a nikdo se nezranil.  Pak následovalo společné focení na stupních vítězů, potlesk pro hlavního organizátora a zasloužený oběd – vdolky. Hurá, hurá, hurá. 

V pátek 9. 2. 2018 byl u nás ve školce výjimečný den. Slavili jsme hned troje narozeniny. Kubíka a Davídka, kterým je 6 let a Laurinku, které jsou 4 roky. Pro každého oslavence byl pochopitelně připravený dort. Všechny dorty jsme společnými silami zvládli sníst.  Ve třídě už bylo nachystané překvapení, které připravili maminka a tatínek Laurinky a Davídka, kteří na oslavu jejich narozenin pozvali do školky kouzelníka. Všichni se nemohli dočkat, až uvidí pána, který umí tahat králíky z klobouku 😀 Děti se posadily na připravené židličky a pan kouzelník začal s vyprávěním. Děti nemohly z pána kouzelníka zpustit oči. Některým kouzlům nemohl uvěřit ani pan učitel, který se jen nechápavě divil. Děti byly nadšené z možnosti, že si mohou zkusit kouzlo s panem kouzelníkem. Všechny děti se vystřídaly v kouzlení a pan kouzelník rozdal za odměnu všem dětem kouzelnické hůlky jako dárek. Navíc ještě předvedl kouzelné tvoření s balónky a některé jeho výtvory nám ve školce zůstaly do dnes, třeba balónková chobotnice.

Myslím si, že to byl životní zážitek pro spoustu dětí. Tímto bychom chtěli poděkovat rodině Rozkovcových za úžasný nápad a realizaci tohoto skvělého dne.

Ve středu 20. 12. kdy už všichni netrpělivě očekávali příchod Vánoc, měl k nám do školky dorazit Ježíšek. Pozvali jsme maminky, tatínky, tety, babičky a všechny kdo to chtěl vidět, aby o tak vzácnou návštěvu nepřišli. Seděli jsme si na svačince, povídali si o tom, co nám asi Ježíšek nadělí a jestli vůbec přijde? V tom jsme uslyšeli cinkání zvonečku. Byli jsme tiší jako myši a pozorně jsme poslouchali, jestli je to opravdu Ježíškův zvoneček. Ozval se znovu a znovu a to už jsme věděli, že je to pro nás znamení.

Potichu a opatrně jsme šli do třídy, kde jsme po otevření dveří, viděli krásný veliký rozsvícený stromeček a pod ním ….. opravdu hromadu dárků.

Společně jsme potom přivítali rodiče, kteří za námi tuto příležitost přišli užít, poděkovali jsme za všechny finanční dary a protože děti byly už velmi netrpělivé, nezbývalo nic jiného než se pustit do rozbalování. Papír létal vzduchem, každý z dětí popadl hned nějaký balíček a nadšeně ho rozbaloval. Pod kupou balicího papíru jsme pak zjistili, co jsme vlastně dostali. Byl to model naší sluneční soustavy, opravdová dvouramenná váha, mikroskop, krásné knížky, hokejky na zahradu i s puky a míčky, globus, nové pastelky, barevné válečky, modelínu, šlehač na mýdlo, logické hry, krásnou duhovou stavebnici, která se dětem moc líbí a spoustu krásných Montessori pomůcek. Ježíšek nezapomněl ani na pedagogický tým a tak, až si pedagogové přečtou své vánoční dárky, určitě se inspirativní knihy objeví v naší školkové knihovničce.  A pak už děti jen zjišťovali, jak se se kterou hračkou nebo pomůckou hraje a ochutnávaly cukroví, které nám přinesly některé maminky. My jsme zase na oplátku daly našim návštěvníkům ochutnat cukroví, které jsme pekli ve školce. Bylo to kouzelné odpoledne plné radosti a smíchu. Děkujeme

Ve středu 13. a ve čtvrtek 14. prosince proběhla u nás ve školce vánoční besídka pro maminky a tatínky. Besídku jsme poctivě trénovali, a proto nervozita nebyla na místě  Od rána se děti scházely ve výborné náladě. Každý se chtěl předvést. Po spinkání jsme šli na svačinu v pyžamech, což se dětem moc líbilo. Děti, které byly nasvačené, se šly pomalu převlékat do „malé“ třídy do svátečního oblečení, které měly od maminek nachystané. Některé děti potřebovaly s oblékáním pomoci. Paní učitelky česaly holčičkám vlásky, páni učitelé upravovali chlapcům kravaty a motýlky. Kolem čtvrté hodiny se začali scházet rodiče do „velké“ třídy, kde už bylo všechno nachystané. Děti už se nemohly dočkat a tak jsme šli pomalu na to. Při příchodu každý hledal svou maminku a tatínka, aby jim mohl zamávat. Po první písničce přišel od rodičů veliký potlesk, který děti moc potěšil a povzbudil. Na podiu se střídaly jak větší, tak i menší děti a myslím si, že si to každý moc užíval. Vetší děti měly secvičené představení „Ať žijí duchové“, které mělo velký úspěch. Nezapomněli jsme ani na několik koled, které si rodiče zazpívali s námi. Na závěr představení jsme měli společnou písničku, kterou zpívaly jak děti, tak i učitelé.

Po besídce bylo připraveno vánoční tvoření s malým občerstvením, na které se mohli zdržet všichni rodiče s dětmi. Mnoho rodičů za námi přišlo a poděkovalo nám za krásnou besídku, což nám dodalo mnoho energie do další práce.

Myslím si, že celá besídka se moc povedla a děti si jí moc užily. Musím pochválit všechny děti, protože byly jedním slovem úžasné. 

Protože Vánoce už jsou za dveřmi a my už se na ně moc těšíme, připravili jsme si pro naše babičky a dědečky a pro babičky a dědečky z Astry vánoční besídku. V úterý 12. 12. jsme pro vedli babičky a dědečky po školce, ukázali jsme jim, kde jíme, kde se myjeme, kde si hrajeme i kde spíme.  Návštěvníci se u nás občerstvili kávou a vánočkou a pak už jsme se šli oblékat. V Astře už na nás čekali a tak jsme se uvedli a pustili se do toho.

Nejprve všichni společně jsme se pozdravili mnoha jazyky. Větší děti zazpívaly česky i anglicky, pak menší děti zazpívali česky, anglicky i s kytarou. Následovala pohádka „Ať žijí duchové“, kterou měly babičky a dědečci za úkol poznat a uhodnout. Na závěr několik koled s klavírem. Byli jsme moc rádi, že i všichni diváci si je s námi zazpívali. A rozlučková píseň na konec. Pak už jen úklona, potlesk a radostné úsměvy. 

Předali jsme v Astře vánoční přáníčko a popřáli všem zúčastněným krásné vánoční svátky a především mnoho zdraví do nového roku. Děti pak ještě dostaly výborný perník. Všichni jsme si pak ještě jednou popřáli krásné svátky a rozloučili jsme se.

Těšíme se na další krásnou besídku.

V úterý 5. 12. jsme s dětmi očekávali vzácnou návštěvu. Všichni jsme byli moc netrpěliví a maličko jsme se i báli. Dlouho chvíli čekání jsme si krátili opakováním písniček a básniček na besídku.

Pak jsme se už všichni shromáždili v dolní třídě a netrpělivě očekávali příchod Mikuláše. Najednou jsme zaslechli andělský zvoneček a bylo jasné, že návštěva už je tady. Naši vzácnou návštěvu jsme pěkně pozdravili a zazpívali jsme jí koledy a oblíbené anglické písničky. Mikulášovi, čertíkovi i andělovi se naše zpívání moc líbilo a tak si nás jednoho po druhém vol k sobě a každého se zeptat, jestli byl hodný, nebo jestli je co zlepšovat. Děti o sobě povyprávěly a za odvahu dostali všichni Mikulášský balíček plný dobrot a vitamínů. Kdo byl nejodvážnější, mohl si na konec ještě pohladit nebo podrbat čertíka. Na úplný závěr jsme se ještě s naší nebesky pekelnou návštěvou na památku vyfotili.

A další čertíky zase až za rok. 

Dne 30. 11. 2017 se ve školce peklo vánočních cukroví z plných sil. Předškoláci ve spolupráci s učiteli upekli například pracny nebo perníčky. Tento předvánoční shon v MŠ Bambi byl z důvodu příprav na večerní rozsvícení vánočního stromečku, který má školka na své zahradě. Stromeček nám opět poporostl, a tak jsme zorganizovali i jeho přizdobení. Špičku stromečku ozdobila i hvězda. Pro předvánoční atmosféru a lepší prožitek z večerního dýchánku jsme oslovili muzikanty ze ZUŠ Gustava Mahlera, kteří nám pod vedením zkušeného dirigenta zahráli vánoční koledy, které byly završeny rozsvícením stromečku. Této akce se zúčastnilo spoustu rodičů a dětmi, kteří do školky pravidelně docházejí a potěšila nás i návštěva těch, kteří již navštěvují základní školu a přišli zavzpomínat. V nabídce občerstvení bylo nejen zmíněné cukroví, které pekli děti, ale i rodiče pro naši akci upekli spoustu dobrot. Byla zde také možnost opečených špekáčků a klobás s chlebem. K pití byl nabízen čaj, káva a punč. Velké díky patří i klientům Medou, kteří se svým stánkem obohatili program a naši hosti si mohli zakoupit nazdobené perníčky, nejrůznější ozdoby a spoustu dalších drobných dárečků. Poděkování patří i Hodině H a dobrovolníkům, kteří ve svém stánku též nabízeli předměty ke koupi. V neposlední řadě patří velký dík i celému týmu MŠ Bambi.

V pátek 3. 11. Odpoledne už se děti nemohly dočkat. Nastalo očekávané Dýňování. Všichni jsme se oblékli a vyšli na zahradu. Zahrada školky ale nevypadala jako obvykle. Byl to úplný Halooween. V zahrádce seděly dýně, na stromě visel kostlivec. Pomalu se začaly scházet návštěvy, maminky i tatínkové a kamarádi z Medou. Přijela za námi paní Majerová ze záchranné stanice Pavlov a pověděla nám spoustu zajímavého o netopýrovi. Netopýra nám také přivezla ukázat a nakonec ho s naší pomocí i nakrmila. S paní Majerovou přijela také sova pálená, kterou jsme si mohli pohladit a prohlédnout. O hudební doprovod se postaral pan Sýkora, který nám tu hrál na kytaru a zpíval. Návštěvníci dlabali dýně, nebo si mohli vytvořit netopýra z ponožky. ☺ Našlo se zde i něco dobrého k snědku, výborná dýňová polévka, kterou nám připravilo Medou, dýňové muffiny, dýňová bábovka nebo dýňová pomazánka. Pro zájemce byly připraveny buřty k opékání u ohýnku, kde jsme se mohli příjemně zahřát. Také čaj a káva nechyběly. Počasí nám přálo a dýně ve tmě pěkně svítily. Ben nám celou akci profesionálně nafotil, takže máme kouzelné fotografie. Akce se snad vydařila a budeme se těšit na další podobnou společnou akci.

V pátek 3. 11. jsme se s dětmi ve školce rozhodli, že oslavíme společně Halloween. Děti se na tuto oslavu důsledně připravovaly. Do školky tedy dorazili kouzelníci, čarodějové, čarodějnice, netopýři, upíři, dýně, kostlivci, pirát, vlkodlak, monster nebo třeba mumie. Nejprve jsme oslavili narozeniny Filípka O. a Davídka N. a pak už….tři, dva, jedna, start. Začali jsme přehlídkou a představením strašidel, pak následovalo plnění úkolů. Házeli jsme míčky do dýně, hledaly pavouky v klobouku, dělali jsme foukací závody pavouků, hráli jsme strašidelný toaleťákový bowling ☺ nebo jsme obalovali mumii obvazy. Celou oslavu jsme uzavřeli malými halloweenskými odměnami a diskotékou, na které jsme se pořádně vyřádili.

Ve středu 18. 10. jsme se na pozvání babiček z Astry vydali procházkou do literárního klubu v knihovně. Bylo krásně a tak jsme se ještě prošli podzimním Humpolcem a pozorovali jsme změny přírody. V knihovně už bylo vše připraveno. Ještě jsme si zopakovali, na co nesmíme zapomenout, když vejdeme na návštěvu a může se na to ☺. Babičky nás přivítaly, pozdravili jsme se a jako poděkování za pozvání jsme babičkám zazpívali několik českých i anglických písniček. Pak si pro nás naši hostitelé připravili krásné tvoření podzimních ježků z přírodnin, což nás moc bavilo a líbilo se nám. Každý si tak domů odnášel krásnou podzimní dekoraci. Nakonec jsme ještě dostaly výbornou buchtu a balónky.

Moc děkujeme, že jsme se mohli zúčastnit a příště zase pozveme my Vás milé babičky. ☺

V úterý 17. 10. byl krásný slunečný podzimní den. Tak jsme s dětmi naplánovali cestu vláčkem do Plačkova do lesa na houby. Svačinku do batůžku a hurá na cestu. ☺ Ve svítivých reflexních vestičkách jsme vyrazili směrem k vlakovému nádraží. Tam nás doběhla ještě Helenka, Neo a maminka Kubíčka s Tomíkem. Od paní v pokladně jsme dostali obrázkové jízdenky a už se jelo. Nemohli jsme si odpustit zakřičet, když pan strojvedoucí zahoukal, to máme moc rádi, už je to taková naše tradice. ☺

Hned po příjezdu do Plačkova jsme se posilnili svačinkou, zeleninou a ovocem a vyrazili jsme směrem k lesu. U lesa už jsme si jen připomněli, jak se v lese budeme chovat a jak budeme houby sbírat. Hub nebylo moc, ale o to větší radost jsme měli, když jsme nějakou našli. Ale bavil nás hlavně les, mech, šišky, houby, krmelec, klacíky a všelijaké hraní a dovádění. Pak už nás čekala cesta z lesa na vlak. Po příjezdu děti s chutí poobědvaly a spaly jako andílci. ☺ Domů si pak mohl každý odnést to, co v lese našel. Většinou houby a šišky. ☺

Už se těším, až do lesa vyrazíme znovu.

Dne 3. 10. 2017 jsme se s dětmi vypravili na plánovanou procházku do Medou, kde na nás čekal pestrý program. V rámci programu nás zaměstnanci ze Záchranné stanice Pavlov a klienti z Medou, seznámili se zvířátky a s informacemi, které se k jednotlivým zvířátkům vztahovaly. Naše děti pozorně poslouchaly a nebály se na cokoliv zeptat. Zaměstnanci z Pavlova rádi odpověděli a zájem dětí o zvířátka je potěšil.

Největším zážitkem pro děti byla možnost, kdy se mohly zvířátek dotknout a pohladit si je. Děti z Bambi si tak mohly z blízka prohlédnout Sovu pálenou, která si děti pozorně prohlížela, ježka, který se jim schoval do klubíčka a také netopýra, který jim zapískal na pozdrav. Zaměstnanci z Pavlova dětem dopřáli i ukázku v podobě krmení netopýra červíky.

Pro děti byl tento výlet velkým a neopakovatelným zážitkem, který však při zpáteční cestě do školky skončil velkou dešťovou přeháňkou. Trocha vody ale nesmyla ani vzpomínky, ani omalovánky zvířátek a děti si v teple a suchu mohly jednotlivá zvířátka vymalovat.

Ve středu 13. 9. 2017 proběhla v naší školce brigáda. Paní ředitelka pozvala na tento den tatínky, kteří pozvání rádi přijali. Sešla se spousta tatínků, kteří si s sebou přivezli i potřebné nářadí. Na zahradě naší školky byla již od rána navezena velká hromada písku, kterou děti již v dopoledních hodinách odvážely do pískoviště. Ovšem v pískovišti bylo potřeba „překátrovat“ kamínky, aby byl písek čistý. Velký kus práce na tom měl pan Nenadál, který přivezl „kátrovačku“. Práce šla dobře od ruky a brzy bylo hotovo. Paní Kottová nám přinesla občerstvení. Po krátké přestávce jsme ještě vykopali cestičku od skluzavky, do které jsme nasypali kamínky.

Myslím, že jsme udělali velký kus práce. Doufám, že podobné společné práce v zájmu dětí se budou i do budoucna v naší školce konat.

V pondělí 3.10. jsme využili jednoho z posledních slunných dnů a vyrazili pouštět draky a opékat špekáčky na Podhrad. Počasí se opravdu vydařilo, obloha byla bez mráčků, svítilo sluníčko a foukal příznivý vítr pro pouštění draků. Všichni draci vzlétli ať už na několik desítek minut jako třeba drak pana Rozkovce nebo na malou chviličku jako ostatní dráčci a draci v dětských rukách. Ať už třeba na malou chviličku, pro děti se každá taková chvilička rovnala obrovskému úspěchu naplněnému radostí. Pan učitel Aleš měl radost, když se mu podařilo rozdělat ohýnek. Pak už jsme rychle opékali špekáčky na které měly děti velkou chuť. Celá akce byla premiérou hlavně pro pana učitele Bena, který vyrůstal v Anglii a Francii, kde podobnou tradici nemají. Věříme, že se jemu i dětem drakiáda líbila a budeme se těšit na další společné zážitky 🙂

Dne 22. září 2017 jsme se s dětmi vydali do Včelího skanzenu v Humpolci. Program pro naše děti měl dvě části. V první části jsme si s dětmi prohlédli jednotlivé typy včelích úlů a dozvěděli jsme se o nich spoustu nových informací. Například, že včely rozlišují pouze pět barev, a každá si pamatuje svou barvu úlu. Děti měly spoustu otázek, které jim byly s radostí zodpovězeny. Děti obohatily povídání i o svoje zkušenosti, které získaly nebo se naučily ve školce.

Druhá část programu probíhala uvnitř. Děti si mohly prohlédnout „Včelí muzeum“, kde na ně čekaly obrázky a makety s vývojovými stádii včely, obrázky se stáčením medu, včelí plástve a spoustu dalšího. Nejvíce se našim dětem líbily perníčky z medového těsta, které pro výstavu upekly manželky pánů včelařů. Děti obdivovaly nejen vánoční perníčky v podobě stromečku, ozdob, ale také velikonoční vajíčka či velké chaloupky.

Ve čtvrtek 29. 6. jsme se s dětmi vydali na parkoviště k fotbalovému hřišti, kde se v tento den konala hasičská soutěž. Týmy hasičů z celého kraje soutěžily ve vyprošování osoby zaklíněné v havarovaném automobilu.

Nejprve se nás ujal moc hodný pan hasič, který nám rozdal hasičská bludiště, za jejichž splnění jsme dostali hasičské bonbonky. Prohlédli jsme si všechny přítomné hasiče i jejich vybavení. Pak už jsme čekali na zahájení soutěže. Slavnostní nástup, a představení týmu rozhodčích. Pak přišel na řadu první tým, auto na boku s promáčknutou střechou a v autě poraněná osoba. Jako přihlížejícím se nám 16 minut, po které družstvo zasahovalo, zdálo jako nekonečné. Zdravotník od hasičů komunikoval s poraněným v autě, hasiči zajistili auto, aby se nepřevalilo a vypáčením kufru a vymontováním zadních sedaček se pak dostali k poraněnému. Poraněného tedy po 15 minutách odevzdali záchranářům na nosítkách. Byl to úctyhodný výkon. Pak nezbytné hodnocení rozhodčích. A na řadu jde další družstvo. My jsme spokojeně zatleskali a šli jsme si ještě na chvíli pohrát na zahradu. Bylo to zajímavé zpestření.