Ve středu (28. 6. 2017) jsme doprovodili fotbalisty na hřiště, aby se nám cestou netratili, a se zbytkem dětí jsme se vypravili do botanické zahrady střední zemědělské školy. Od naší poslední návštěvy jim tam vyrostly posilovací stroje – pro nás ale bylo zábavní hřiště. 🙂 Ochutnali jsme jejich šťávu a plní síly jsme se vydali poznávat rostliny ke stolům. Poznali jsme maliny, jahody i jetel. S pšenicí, ovsem a ječmenem nám pomohli studenti zdejší školy a paní učitelka Peťa. Protože nám poznávání šlo, dostali jsme všichni bonbon a mohli sníst jejich jahody, maliny i hrášek. Zpočátku nám dalo velkou práci jejich lusky rozevřít, ale nakonec na ně každý vyzrál a jejich kuličky snědl. Prohlédli jsme si jejich skleník –  poznali jsme papriky, rajčata i dýně a také bazalku. Svůj mozek jsme nechali chvilku odpočívat na posilovacích strojích a pak jsme se vydali k jezírku do stínu, abychom si odpočinuli od Slunce. Paní učitelka Peťa nás trochu zchladila vodou z jezírka, našli jsme v něm plno oranžových rybiček, pohoupali jsme se na houpačce a vyrazili mezi stromy na průzkum. Objevili jsme bíle kvetoucí keř, tři houby a plno lesních jahod – mňam! Také jsme našli obrovské šišky a jednu jsme si vzali do školky. Pak jsme se dostali až k tajné cestičce, kam jsme mohli jít sami a objevovat pouze s kamarády – za chvilku jsme už ale byli u paní učitelky a vraceli jsme se na lesní jahody. Už se blížil čas oběda, fotbalisti si nás vyzvedli v botanické zahradě, ochutnali jsme společně jejich domácí buchty a koláčky a hurá na oběd! Příští rok vyrazíme určitě znovu! 🙂

Hned na začátku týdne jsme měli velké zpestření. Čekala nás návštěva u záchranné služby a měli nám ukázat sanitku. I když jsme zprvu chvilku bloudili, nakonec jsme zdárně došli. Pánové záchranáři byli velmi ochotní a ukázali nám, jak to vypadá uvnitř jejich budovy. Viděli jsme jejich pracovnu, pokojíčky a jídelnu s kuchyňkou. Vysvětlili nám, jak to u nich chodí a že musí být v práci celých 12 hodin. Ukázali nám jejich pagery – to jsou takové malé černé krabičky, které pípají, když se něco stane.

Po prohlídce budovy jsme se vydali prohlédnout sanitku, no ta byla! Sedali jsme si za volant, troubili i nám chvilku pustili sirénu a majáky. Vytáhli ze sanitky lehátko a ukazovali nám, jak se k němu zranění poutají, aby jim nespadli. I nám zkoušeli jejich „vyfukovací dlahy“ – plno dětí mělo na chvilku zafixovanou ruku. Pan záchranář nám ukázal kouzlo s dýchacím přístrojem, kdy do něho vmáčkl vodu, a my viděli, jak se z něho kouří vlhký vzduch. Prohlédli jsme si šuplíky pod lehátkem a prozkoumali zásahové kufry. Hodně nás lákalo vyzkoušet vysílačku, ale odolali jsme. Možná si ve školce vyrobíme provázkové. 🙂

Viděli jsme i opravdový výjezd, protože pánům záchranářům začali pípat pagery a museli rychle vyjet do akce. To bylo i pro nás znamení, že bychom se měli vrátit do školky na oběd. Na cestu jsme dostali sladké bonbony – to se nám hned šlo lépe. Mnohokrát jsme poděkovali a vydali se bezpečně zpátky. I když se nám návštěva moc líbila, doufáme, že neskončíme o prázdninách v sanitce se zraněním. 🙂

Tento týden v úterý 27. 6. 2017 jsme si udělali procházku do muzea, kde byla výstava žáků výtvarného oboru ZUŠ „Recyklohraní“. Sešli jsme se ve školce, nasvačili se a už nám nic nebránilo vyrazit. Cesta nám rychle utekla. Před vstupem do muzea, jsme si řekli, jaká pravidla se v muzeu dodržují. Při vstupu do budovy nás uvítala milá paní, kterou jsme nahlas pozdravili. Na výstavě jsme mohli vidět zvířátka, postavičky, pohádkové bytosti a další příšerky, které děti ze ZUŠ vyrobily z plastů. Všem dětem se výstava líbila a každého zaujalo něco jiného. Když jsme si vše prohlédli, tak jsme ještě navštívili zahradu za muzeem, kde byla připravená naučná trasa o rostlinách, bylinkách a zvířátkách. Děti se proběhly a pomalu jsme se chystali do školky, kde nás čekal oběd.

Myslím si, že to bylo příjemně strávené dopoledne, které si děti užily.

Konečně jsme se dočkali, bylo krásně a tak jsme mohli vyrazit na výlet. V pátek 23. 6. jsme nachystali hromadu svačinek, namazali jsme se opalovacími krémy a HURÁ NA CESTU. Těšili jsme se a byli jsme zvědaví, co nás čeká a tak nám cesta rychle utíkala, ale stihli jsme se i nasvačit. Po příjezdu na místo samozřejmě všichni vyčůrat :-).

Pak už si nás vyzvedla chovatelka místních zvířat a společně s ní jsme se přemístili na tribunu. Ukázala nám malou králičí slečnu, jíž jsme se stali kmotříčky. Vymýšleli jsme jména a nakonec vyhrála BOBINKA, Adámek ji pokřtil a do školky jsme si přivezli i její křestní list. 🙂 Pak už jsme se do toho pustili se vší parádou.  Houpačky, skluzavky, prolézačky, bludiště, tajemná jeskyně, trampolína, balíky slámy, plnění úkolů, blaničtí rytíři, lanovka, hledání pokladu, traktory, koně, husy, kachny, ovečky, kozy. Bylo toho hodně. Všechno jsme si to parádně užívali, počasí nám přálo.

Při takovém řádění je potřeba také doplnit energii, takže nás čekal oběd, rajčatová polévka a řízek s bramborovou kaší. Největší radost měl asi pan učitel, kterému děti nosily nedojedené řízky. 🙂 Pak jsme měli ještě čas a tak jsme se šli houpat, klouzat, běhat, prolézat, krmit zvířátka a prostě si to užít. Maminky si užily zaslouženou odpolední kávu ve stínu slunečníků s výhledem do přírody. Pak už byl pomalu čas k odjezdu. Výlet to byl velmi podařený a myslím si, že se sem určitě někdy vrátíme. 🙂

Ve středu 14. 6. 2017 si děti k příležitosti nadcházejícího Dne otců, který oficiálně připadá na neděli 18. 6., připravily besídku. Pozvali jsme tatínky, dědečky, strýčky a brášky,  aby se přišli podívat, co všechno se děti zvládly naučit. Sešlo se opravdu veliké publikum, za což mockrát děkujeme. 🙂 Dokonce dorazilo i několik babiček, které nestihli besídku pro maminky.

Děti se nejprve představily s blokem anglických písní, následoval blok českých básní a písní, nezapomněli jsme ani na básničku pro tatínky a vše jsme zakončili pohádkami             „O koblížkovi“ a „O veliké řepě“. Pak nastal velký potlesk všem účinkujícím. 🙂 Na závěr děti předaly tatínkům nebo dědečkům své vlastnoručně vyrobená přáníčka na památku.

Na zahradě bylo krásně a tak jsme se všichni na připravené tvoření společně přesunuli na zahradu školky. Tatínci měli za úkol přinést si bílá nebo jednobarevná trička, na která si mohli společně s dětmi volně tvořit barvami na textil. Tento úkol všichni vzorně zvládli a vznikala krásná společná výtvarná díla. Připraveno bylo i drobné občerstvení pro děti i všechny návštěvníky. Na ochutnání z vlastních mátových zdrojů bylo připraveno domácí nealkoholické mojito na osvěžení. Proběhla i ochutnávka koblížků z chaloupky na okraji lesíčka. 🙂 Ačkoli se nám tatínci a dědečkové brzy rozutekli, bylo to pro nás velmi příjemně strávené odpoledne. Děkujeme

Ve čtvrtek 8 června se v naší školce konal hmyzí den. Na tuto událost jsme se všichni pečlivě připravovali. Vše začalo už od přípravy kostýmů. Děti byly převlečené například za berušky, vosy, čmeláky, mravence, mouchy, vážku a pavouka. Všem se kostýmy moc povedly a na tom mají určitě velkou zásluhu rodiče, kteří dětem pomáhali s přípravou.

Už celý týden se nesl ve znamení hmyzu, kdy jsme s dětmi pozorovali jednotlivý hmyz, říkali jsme si zajímavé informace jako například, jak se máme k těmto zvířátkům chovat, čím se živí, kde žijí a další zajímavé věci. Vše vyvrcholilo ve čtvrtek, kdy jsme se sešli v již zmiňovaných kostýmech. Ráno po svačině jsme si udělali módní přehlídku, kde měl každý možnost se sám představit a říci něco o hmyzu, za který je převlečený.  Největší úspěch sklidila paní učitelka Klárka, která měla kostým berušky. Za zmínku stojí určitě i kostým Adámka Linharta, který byl jediný převlečený za pavouka a byl opravdu velmi originální. Po přehlídce byla venku připravená hmyzí diskotéka, kde se tančilo a zpívalo.  Děti si to opravdu moc užily a byla na nich vidět spokojenost.

Celý hmyzí den i příprava s ním spojená byla velmi poučná, děti se dozvěděly spoustu informací o hmyzu a jeho životě. Takto prakticky pojaté dny jsou velmi užitečné pro děti, kde se naučí spoustu znalostí formou zábavy.

Rozhodli jsme se, že hmyzí týden zahájíme výpravou do lesa, abychom zde načerpali nové informace a zjistili, jaký všechen hmyz v lese najdeme. Připravili jsme si do batůžku čtyři uzavíratelné skleněné lahvičky a vyrazili směrem do Cípku. U lesa jsme zjistili, že blízko něj jsou na cestě mravenci a tak jsme okamžitě uhnuli na lesní stezku. Hledali jsme a hledali, ale mraveniště jsme nikde neviděli! Našli jsme na pařezu plno malých černých mušek a hned jsme si je chytili. Tak jsme se rozhodli, že se občerstvíme a konečně jsme našli mravence! Byli celí zrzaví a nachytali jsme si je do skleničky – máme i jednoho s vajíčkem. Bohužel ani oni neměli mraveniště, ale vylézali z dírky ze země. Anabelka za onen objev zaplatila kousnutím. Vše ale mělo dobrý konec – posilňovací přestávka s pitím a dobrotou zahnala slzy a my vyrazili dál. Bylo nám už v lese chladno, rozhodli jsme se tedy vyjít ven a zadovádět si chvilku na hřišti. Cestou na hřiště jsme objevili oranžové brouky – náš další úlovek, který budeme moci pozorovat ve školce! Huráá! Už jsme na hřišti, dovádíme na prolézačkách, nebo si malujeme hmyz a přírodu na ping-pongovém stole, či na zemi. Máme fůru zážitků a taky velký hlad. Taky už na nás čeká oběd – jdeme zpátky do školky s úlovky a se smíchem. V lese nám bylo prima, kdoví, kam vyrazíme příště…. 🙂

Náš týden s vodním hmyzem jsme zahájili výpravou do lesoparku pod hrad Orlík. Vyzbrojili jsme se cedníkem a skleničkami s víčky. Cedníkem jsme chytali hmyz v rybníce a ve studánce. Nejvíce jsme toho nachytali v rybníku, hlavně trávu, jehličí a tlející listí. Nebojte se, naše výprava byla úspěšná, ulovili jsme vodního pavoučka, mušku, včelku, zelenou kobylku a jednoho broučka. Ostatní hmyz jsme pouze pozorovali – jako čmeláky, vodoměrky, komáry a mláďata od berušek. U jezírka jsme poslouchali žáby, a mezi rybníkem a jezírkem jsme narazili na malou žabku – všichni jsme si ji museli řádně prohlédnout. Ve studánce jsme se osvěžili, kdo chtěl, mohl její vodu ochutnat. Říkali jsme si rozdíly mezi rybníkem a studánkou, přišli jsme hned na několik – čistota vody, pohyblivost, vůně a množství živočichů, kteří v nich žijí. Znavení, ale spokojení jsme se vydali zpátky do školky. Výprava k vodě nás bavila a rádi si jí zase zopakujeme.

Po oslavě Dne dětí nabitém zážitky nám ve školce zůstalo několik odvážlivců, tedy přesně 6 předškoláků – prvňáčků. Ti se dlouho dopředu těšili, že přespí ve školce. Přinesli si pyžama, polštářky a plyšáky na plyšákovou bitvu. Jaké první nás čekala večeře, aby na tu bitvu byla síla. Měli jsme těstoviny s grankem, mňam. 🙂 Pak přišla na řadu sprcha, nebylo to ale vůbec tak snadné, jak se to zdá. Děti s pomalovanými obličeji, rukama a nohama jen hlásily, co se smýt může a co ne. Takže jsme se sprchovali s rukama vzhůru, abychom si malůvky nesmyli. Co následovalo pak, no přece polštářovo – plyšáková bitva. Všichni na Aleše….., všichni na Adámka……, všichni na Aninku……, všichni na Domču….a  tak to nakonec schytali všichni, ale náramně jsme si to užili. 🙂

Pak už jen pohádku před spaním, poslední čůrání, popřát si dobrou noc a chrrr….pššš… Už jsme spali 🙂 A spalo se nám krásně. Ráno byly k snídani slíbené palačinky a pak už zase hurá do školky, jako každý den.

Čtvrtek 1. 6. 2017 byl pro děti velkým dnem. Všechny děti totiž slavily svůj svátek. Hned ráno jsme se na několikátý pokus konečně úspěšně vyfotili. 🙂 Jupí. Poté nás navštívil náš oblíbenec, Honza Hrubec s krásnou pohádkou „O princi z knížky“. Pohádku zvládl bravurně odehrát se všemi zpěvy i efekty i v urputném vedru a slunci. Klobouk dolů. Po krásné pohádce a výborném obědě jsme si šli odpočinout, abychom načerpali nové síly na náročné odpoledne.

Těsně před třetí hodinou se z našich předškoláků pasováním stali prvňáčci, dostali dárky a jejich maminky a tatínkové dostali vysvědčení za to, že s dětmi i paní učitelkami měli velikou trpělivost. 🙂 Po pasování přišel dlouho očekávaný dort, mňam, ten byl dobrý. 🙂 A pak už to začalo, pan Bernard krásně hrál na kytaru a zpíval, co si kdo usmyslel, hrál totiž mimo jiné také písničky na přání. Přijel pán z Havlíčkova Brodu a ten k nám přivezl SLÁMOVÁNÍ. Přivezl na ukázku velké kovové oslámované konstrukce koníka, kozy a berana, beran nám zůstal ve školce na trvalé expozici. V průběhu celého odpoledne vytvářel drátěné obrazce na přání a návštěvníci si je mohli na místě oslámovat. Vznikali tak srdíčka, květiny nebo například šnek. Také jsme tady měli malování na obličej, na které děti dokázali stát hodně dlouhou frontu, jen aby se proměnili v motýlka, vílu nebo třeba Spidermana. Děti vypadaly velmi šťastně a spokojeně, tak doufáme, že si své odpoledne užily. Soudíme tak z faktu, že je rodiče nemohli vůbec přemluvit k odchodu. Na zahradě jsme tak řádili do brzkých večerních hodin. Bylo to krásné odpoledne plné legrace, hudby a radosti. 🙂

V pátek 19. 5. Bylo krásné už skoro letní počasí a tak jsme vyrazili na dopravní hřiště. Paní učitelka Klára a paní Solnařová naložili všechny kola, koloběžky a odrážedla do aut a přivezli nám je na hřiště. Po příchodu na hřiště jsme se nejprve nasvačili, abychom měli na ježdění sílu. Nasadili jsme helmy a daly se do toho. Moc jsme si to užívali. Bohužel asi po půl hodině našeho ježdění přišly děti ze základní školy na přezkoušení od BESIPU. Nám to ale nevadilo, vedle dopravního hřiště je totiž velké hřiště se spoustou prolézaček a tam jsme si to užili zrovna tak. 🙂 Určitě to ale zkusíme ješt jednou a to už si snad pořádně na dopravním hřišti zajezdíme.

V pátek odpoledne také proběhla I. ZAHRADNÍ KAVÁRNIČKA. Bylo nádherné letní počasí, káva provoněla zahradu před školku. Paní Kottová upekla výborné muffiny s jahůdkami a ochutnávali jsme i zdravý makovec. Dorazila se za námi podívat i Jůlinka Pospíchalová s maminkou a sestřičkou, které tu s námi poseděli. Na kávičku dorazila maminka Artíka a posedět zůstala i maminka Teušky a Dorinky. Těšíme se na další prosluněnou kavárničku. 🙂

Ve čtvrtek 11. 5. 2017 si děti k příležitosti nadcházejícího svátku maminek připravili besídku. Pozvali jsme tedy maminky, babičky, tety i sestřičky aby se přišli podívat, co všechno se děti zvládly naučit. Sešlo se opravdu veliké publikum, za což mockrát děkujeme. 🙂

Děti se nejprve představily s blokem anglických písní, následoval blok českých básní a písní a vše jsme zakončili pohádkami „O koblížkovi“ a „O veliké řepě“. Na závěr děti předaly maminkám své vlastnoručně vyrobené dárky a přáníčka na památku.

Vzhledem k tomu, že nám konečně po dlouhé zimě přálo počasí, na připravené tvoření jsme se tedy všichni společně přesunuli na zahradu školky. Každá z maminek zde od nás měla jako dárek připraven bílý hrneček, který maminkám mohly děti libovolně pomalovat. Připraveno bylo i drobné občerstvení pro děti i všechny návštěvníky. Děti se nakonec dočkaly i dlouho očekávaného ochutnání koblížku. 🙂 Těšily se na něj celé představení. Bylo to pro nás velmi příjemně strávené odpoledne a doufáme, že se stejně tak vydaří i plánovaná besídka pro tatínky.

Letní prázdniny budou ve dnech od 17. 7. – do 13. 8. 2017.

Ve čtvrtek 4. 5. 2017 jsme se procházkou šli podívat k sídlu hasičů v Humpolci. Ten den byl „DEN HASIČŮ“ a humpolečtí hasiči měli zrovna den otevřených dveří. Jeden pan hasič se nás hned mile ujal a pověděl nám, co mají hasiči vlastně na starost. Ukázal nám vybavení nového moderního hasičského auta, viděli jsme hasičské cisterny i vysunutý žebřík. Jeden z hasičů nám ukázal, jak se spouští po požární tyči. Poté si nás převzali dobrovolní hasiči a pověděli nám také něco o svých aktivitách. Nechali nás vyzkoušet si jejich postroj i helmu a mohli jsme se posadit i do jejich auta. Pak nám dobrovolní hasiči pustili houkačku. Na památku jsme dostali hasičské omalovánky. Poděkovali jsme a s hromadou zážitků jsme se vrátili zpátky do školky.

Na základě spolupráce se ZŠ Hradská nás v pátek dne 28.4. poctila návštěva z Portugalska, kdy u nás v rámci programu EU Erasmus  strávily celé dopoledne paní učitelky Ana a Fatima. Ana vyučuje na základní škole a Fatima je paní učitelkou ve školce. Navzájem jsme se obohatili o několik postřehů, námětů a zkušeností. Do budoucna bychom byli rádi, kdyby se i nám podařilo získat prostředky z EU a vycestovat do škol či školek v jiných zemích.

Vzhledem k čarodejnickému dopoledni u nás ve školce měly paní učitelky možnost vidět nejen každodenní výuku anglického jazyka či práci s montessori pomůckami, ale také čarodejnické disciplíny a diskotéku. Nakonec s námi na jejich přání ochutnaly oběd ve školce a vzhledem k tomu, že jsme měli řízek s bramborovým salátem, tak jim moc chutnalo.

Obě paní učitelky se shodly na tom, že jsou “naše děti” velmi samostatné v rámci svojí sebeobsluhy a že jsou výrazně tišší a klidnější než děti v jejich domovské škole a školce.

S oběma paní učitelkami zůstáváme i nadále  v kontaktu a budeme se těšit na vzájemnou spolupráci. 🙂

V pátek 28. 4. 2017 jsme nemohli s dětmi opomenout oslavu dne pálení čarodějnic. I když to ráno za okny vypadalo spíše na Vánoce. 🙂 🙂 🙂 Aprílové počasí se hlásilo poměrně pravidelně. I pře zimní počasí za oky, ve školce se to hemžilo malými čarodějnicemi, upírskými kouzelnicemi, kouzelníky i čaroději. Někteří kouzelníci byli tak šikovní, že ještě během rána se paní učitelka Klára i pan učitel Aleš několikrát proměnili v žáby. 🙂 Toto kouzelné dopoledne nám ještě obohatila návštěva, dvě paní učitelky z Portugalska, které přijely na výměnný pobyt.

Užili jsme si společné kouzelné focení a pak už jsme se pustili do čarovných úkolů. Čekalo nás malování ústy, to byl velmi těžký úkol, především to, abychom si nepomáhali rukama. 🙂 Lovili jsme tajemné předměty z kouzelného klobouku, naším úkolem ale bylo, vytáhnout z klobouku 3 pavoučky. Další úkol byl podlézání koštěte, to nás velmi bavilo. Posledním úkolem pro nás byl foukací závod pavouků. Za splnění úkolů pak děti dostaly něco dobrého na zub a maminky dostaly recept na zdravé muffiny. Vše jsme zakončili kouzelnou diskotékou pro malé čarodějnice a čaroděje.

Ke konci měsíce dubna jsme měli naplánovanou procházku za zvířátky na školní statek. Ráno jsme se všichni sešli ve školce, kde jsme si o výletu povídali. Děti se nemohly dočkat. Od paní učitelky Helenky, jsme měli připravenou svačinku s pitím a už nám nic nebránilo vyrazit. Teple jsme se oblékli, protože, ač svítilo sluníčko, byla stále ještě zima. Naše cesta vedla okolo kina, budovy policie, přes náměstí a ZŠ Hradské. V parku pod školou jsme si dali svačinku, která nás posilnila do další cesty. Vašík nám ukázal domeček, do kterého se budou s maminkou a tatínkem stěhovat. V parku dostaly děti volno, aby si mohly zaběhat. Dostali jsme se až k rybárně, kde jsme si zkoušeli házet „žabičky“ do vody. Od rybníka to už byl jen kousek ke školnímu statku. Paní učitelka Helenka nám před vstupem do areálu připomněla pravidla, jak se máme ke zvířátkům chovat a čeho si máme všímat. Paní učitelky nás provázely školním statkem, kde jsme viděli zvířátka různých velikostí, od malé kočičky až po velké kravičky. Je těžké říci, jaká zvířátka se dětem líbila nejvíce. Celou prohlídku jsme ukončili u výběhu lam.

Paní učitelka nás posilnila sladkou dobrotou, která nám dodala energii na zpáteční cestu do školky. Na dětech už byla znát únava, protože cesta byla náročná. Naštěstí nás do školky hnala touha po dobrém obědě. Cesta zpátky nám rychle utekla a děti si po cestě stihly natrhat pampelišky a sedmikrásky pro maminky.

Myslím si, že výlet byl příjemným zpestřením pátečního dopoledne jak pro děti, tak i pro učitele.

Ve čtvrtek 20. 4. nás přišla navštívit paní z nedaleké záchranné stanice. Měli jsme na zahradě vypouštět ježka – bohužel byla velká zima a tak nám paní přivezla alespoň našeho ježka ukázat. Společně s ním vzala i další mláďátka – kačenku a křepelky. Viděli jsme i malou sovu – puštíka, ale to už mládě nebylo – i když jsme si to prvně mysleli. Nechali jsme se nachytat! Ne všechno, co je malé, musí být i mladé :-). Teď už ale víme, že to není pravda a příště si dáme větší pozor. Mohli jsme si prohlédnout různě veliká vajíčka a se všemi zvířátky jsme se krátce pomazlili. Dostali jsme křepelčí vajíčka a pár dlouhých per od velké sovy. Po předlouhém focení jsme se rozloučili a poděkovali za návštěvu. Teď už jen čekáme na teplejší počasí a na skutečné vypouštění ježka. Doufáme, že se nám u nás bude líbit.

V pondělí (10. 4. 2017) se nám konečně umoudřilo počasí a tak jsme na nic nečekali a vyrazili na vlak. Nejenže s námi jela paní ředitelka Klárka a paní učitelka Peťa, ale jel s námi i pan učitel Aleš. Všichni jsme se do vlaku moc těšili. Bylo v něm ale takové teplo, že jsme si museli otevírat okýnka. Moc nás pobavilo houkání vlaku a sledovali jsme z dálky celý Humpolec – některé z nás překvapila jeho velikost. Hned první zastávka a už vystupujeme. Nejdeme však hned k rybníku na svačinu a hřiště, ale jdeme prozkoumat druhou část obce za kolejemi. Došli jsme na jejich „náměstí“ s kostelíkem a rybníčkem.

Začali jsme ho porovnávat s Humpolcem a našli jsme plno rozdílů. V Plačkově bylo málo lidí, mají menší kostel, u něj dvě studny, jeden obchod u kolejí a dál velký rybník se super hřištěm. Právě u hřiště jsme si dali svačinu a pak jsme začali prozkoumávat prolézačky ze všech stran. Po hodině dovádění jsme vyrazili zpátky na vlak, kde se s námi svezl i pan průvodčí a dal nám obrázky s vlaky domů. Výlet nás opravdu unavil a těšili jsme se na odpočívání, ale i tak bychom mohli jezdit každý den!

V pondělí 3. 4. 2017 jsme byli pozváni do Astry na společné tvoření, kam jsme vyrazili jen s malými dětmi. Velké děti jsme společně doprovodili do knihovny, aby se nám cestou neztratili. 🙂 A vydali se nejkratší cestou do Astry – ještěže jsme s sebou měli mapu, málem jsme přišli pozdě!

V Astře už na nás čekali, na stolech byli připraveni barevní zajíčci a jejich bambulky na zadeček. Zajíčky jsme si namalovali (s tím nám velmi ochotně pomáhaly i babičky), přilepili na špejli a tavicí pistolí připevnili barevné prdelky. Malování nás bavilo a tak jsme si někteří udělali plno dalších zajíčků, až nám došli připravené bambulky. Po práci jsme dostali vynikající buchtu a šťávu. Babičkám jsme na oplátku a na poděkovanou zatančili tematickou písničku Sleeping Bunnies (i s nově vytvořenými zajíčky) a naši oblíbenou písničku Přestalo mě bavit už.

S úsměvy ve tvářích jsme se rozloučili a ještě na chvilku jsme si před obědem pohráli na zahradě. Moc se těšíme na další akci s oblíbenými babičkami.