Co se to zase u nás dělo ve středu? Přijelo k nám divadlo! A ne jen tak obyčejné, ale divadlo Dokola s příběhem o skřítkovi Kukovi. Už od rána jsme vyhlíželi neznámé auto a pak z ničeho nic zazvonil zvonek. „Přivezli jsme Vám to uhlí,“ povídá pán s rozježenými vlasy. Paní učitelku pořádně zaskočil, ale nakonec se přiznal, že je to pan divadelník a zahraje nám divadlo. Rychle jsme připravili sezení a pan divadelník rozestavěl divadlo. Zazvonil zvonek a začaly se dít věci. Někdo ve školce volal maminku! Nebyli jsme to však my, ale hnědý bachratý pytel, z kterého vykoukl skřítek Kuk. Pověděl nám, že se vylíhnul z vajíčka a hledá svojí maminku, našel ale pouze paní Veverku, které někdo ukradl oříšky. Za chvilku přiletěla vychloubačná straka. Prý dokáže všechno najít, protože má svůj speciální kompas – a taky že ano! Vypátrala zloděje myšáka, který všechny oříšky snědl, ale domluvili se, že paní Veverce přinese jiné. A pak začalo foukat – i my jsme pomáhali. Přifoukali jsme kusy prádla! Za chvíli přihopkali žabí bratři a hledali prádlo paní Jezevcové – ulétlo jí ze šňůry, a protože u ní bude slavnost, je to velké neštěstí. Kuk správně odhadl, komu nalezené prádlo patří a šli jí ho vrátit. Jeden kus našli i u ní v komíně. Vytáhli ho a rozdělali oheň v peci, aby mohli upéci koláčky na slavnost. Zdálo se, že vše je zachráněno a slavnost může začít. Jenže přišel obrovský medvěd a chtěl, aby mu všichni sloužili. Naši kamarádi však na něj vyzráli a vyhnali ho z lesa. Slavnost začala, tancovalo se a jedlo. I my jsme ochutnali upečené koláčky (velmi nám chutnali a přidávali jsme si J) a zatleskali pohádce.
Během představení jsme se dobře bavili, radili jsme žabákům a Kukovi, i jsme se báli zlého medvěda. Ještěže všechno dobře dopadlo!