Ve čtvrtek 10. listopadu napadl první sníh. Zrovna jsme měli naplánovanou procházku do lesa do Cípku. Teple jsme se oblékli, nasadily rukavice, vzali si vestičky a mohli jsme vyrazit. Nejprve jsme nechali děti poběhat na naší zahradě, vyzkoušely si, jaké jejich boty dělají otisky ve sněhu. Jiřík se nám pochlubil, že mu boty otisknou ve sněhu krásného pavouka. Nemohli jsme ale děti nechat dlouho pobíhat, protože všechny lákalo hned dělat koule a sněhuláka, ale potřebovali jsme, aby suché rukavice vydržely co nejdéle. J Cesta nám rychle utíkala. Mezi zahrádkami v Cípku děti objevily psí stopy ve sněhu, které jsme pořádně prozkoumali. Po chvíli jsme přešli koleje a po úzké cestičce zapluli do lesa, kde nám paní učitelka Ráďa ukázala studánku s pitnou vodou. Děti si mohly vyzkoušet, jaká teče ledová voda a odvážná paní učitelka Klárka se i napila. Paní učitelka Peťa dětem ukázala, jaká je v lese zima. Vydechovala a „kouřilo se jí od úst“. J  Děti objevily v lese i jednu muchomůrku, která měla na kloboučku hromádku hlíny. Dětem jsme také ukázali dva úly a vysvětlili jsme jejich podstatu. Děti se v lese napily teplého čaje, který jsme si nesli s sebou. Dostaly na posilnění sušený banán a chvíli si v lese pobíhaly mezi stromy a prozkoumávaly různé zajímavosti. Po chvíli jsme pokračovali po cestičce k Rumunskému pomníku, odkud byl krásný pohled na celé město. Děti v dálce poznaly Orlík, kostelní věž na náměstí a komín pivovaru, ze kterého se kouřilo. Pak nám Sofinka ukázala svůj nový baráček, kam se bude brzy stěhovat. Čas nás neúprosně tlačil, a tak jsme se museli vydat na cestu zpátky do školky. Než jsme ale stačili přejít koleje, paní učitelka Klárka si v dálce všimla vláčku, tak jsme počkali a všichni mu pořádně zamávali. Vláček nám za odměnu krásně melodicky zatroubil. Cesta do školky nám rychle utekla, protože jsme se těšili na výborný oběd. Měli jsme buchtičky se šodó. Dlouhou procházku perfektně zvládly i naše nejmenší holčičky Mia a Ivelínka. Všichni se zase těšíme na další brzkou procházku do přírody, čeká nás cesta ke krmelci, abychom nakrmili zvířátka našimi zásobami pro ně.